23. srpna 2017

Knížka pro Josefa a Gretu

Víte, jaká je největší odměna mojí práce? Když mi maminka napíše, že knížka je nádherná, že ponožky už byly vyprány nejméně 4x a strom už má zimu :)


A to mě baví a popohání dopředu.




22. srpna 2017

Sobotní párty

V sobotu jsme byli pozvaní na narozeninovou oslavu našeho velmi dobrého kamaráda. Studená fronta udělala z párty ve stylu Ibiza malinko "mikinovou" párty, ale užili jsme si to moc. Možná až příliš.
Zatímco já jsem dopoledne balila dárek, Ondra poctivě trénoval "Happy birthday" na ukulele. Na dvě struny, mezi jednotlivými tóny byly mezery několik sekund (než odpočítal pražce :D ), jeho přednes v rockovém podání, nutno dodat se značným alkoholem v krvi, měl úspěch a pobavil... Dokonce to zahrál čistě! A dárkové balení se taky líbilo, za což jsem ráda :)
Všechno bylo krásně nachystané, jídlo vynikající a drinky vražedné... Těhotné to měly jednoduché, "jen" otevíraly láhve...
Kocouři zprvu jen pózovali :)
Oslavenec míchal drinky...
Po setmění se setmělo nám všem...
Tahle kombinace způsobila, že neděle byla sanitárním dnem :)
Děkujeme za skvělý večer! Přežili jsem. Uf.

21. srpna 2017

Výhledy

Tyhle výhledy se prostě neomrzí! :)



Páteční balóny nad Olomoucí, musela jsem se podělit. Tyhle fotky krásně zapadnou do mého časosběrného focení. Už víc jak 4 roky fotím pravidelně náš výhled. Mám zaznamenaný déšť, sníh, noční oblohu, bouřkové mraky, slunečnou oblohu, dokonce už dávno pokácený kaštan ve dvoře, lešení, duhu, červánky i mlhu, ale foto s balóny poprvé. Radost veliká.

18. srpna 2017

Tohle bys zvládla?

Čas od času mě moje kamarádky "zkouší". "A tohle bys zvládla?" a přiloží k tomu fotku staženou někde z internetu, nebo stručný popis v několika větách. Někdy kývnu, někdy ne. Ne, že bych si nevěřila, že to nezvládnu, přece jen už jsem si za šicím strojem něco odseděla, ale záleží na spoustě faktorů - na technické náročnosti (protože bych si nerada odrovnala stroj na experimentech), na typu látek (záleží co mám na skladě, nebo jak lehké či těžké je materiál sehnat a taky jak moc je mi materiál známý svých chováním hlavně při šití), v neposlední řadě hraje vliv moje časová vytíženost.
Tuto žádost o hnízdo jsem nemohla odmítnout, i když jsem říkala, že hnízda nikdy šít nechci, ale myslela jsem tím hlavně masovou výrobu na prodej. Toto mělo být první, ale jak už jsem nedávno psala prototyp nakonec získala Bětka :) A tak aspoň první klučičí, látky si vybrala maminka sama. Přeju, ať až přijde den D, jde všechno podle plánu.
Varianta se slony uvnitř je moje oblíbenější.
Brzdička na stuze nesmí chybět. Chtěla jsem původně tyrkysové, ale bohužel nikde je už neměli a mě doma zůstala jen jedna, takže nakonec v šedé barvě.

  Zabalené čeká na svůj čas...

16. srpna 2017

Knížka pro Klaudinku

Půlka srpna za námi. To je neskutečný, jak ten čas letí. Efektivita práce malinko upadá, ale nevadí. V klidu a trpělivě pokračuju v šití a střídám to s jinými (neméně důležitými) aktivitami - úprava fotek, videí, příprava vizitek, balícího materiálu atd atd, je toho hodně, a ono se to zase zlepší. Takové vlny jsou u mě docela normální. 
Když se k tomu přidají maličkosti ve stylu:
- v žádné galanterii v Olomouci nemají to, co nutně rychle potřebuju...
- zákaznice, která tak spěchala na knížku, nakonec nezaplatila a neozývá se, což zase tolik nevadí, protože stránky můžu nabídnout dál a taky už většina z nich poputuje jinam, ale vždycky přemýšlím nad tím, co se mohlo asi tak stát...
- a navíc jsem na pár dní slaměná vdova a co vám budu povídat, je mi prostě smutno (s nikým se nezasměju tak jako s Ondrou :*)

Tuhle knížku už jsem dělala před několika týdny, ale až teď na ni přišla řada. Kočičí obálka pro Klaudinku a v ní spoustu zvířátek, tvarů, barev a aktivit pro rozvoj jemné motoriky.


Časem se dost ukazuje, jaké stránky jsou ty nejoblíbenější. Během září bych se chtěla zaměřit na nové typy stránek, tak snad mi to elán, čas a zákaznice dovolí. V srpnu už to totiž asi nedám.





14. srpna 2017

Víno, bouřky a pes

Jako každý rok touto dobou jsme to otočili na jih. Krátká návštěva Strachotína, kde den předtím řádila bouřka a nepřežil to vzrostlý kaštan a část jídla, které nerozdýchalo ledničku bez proudu.
Místo pozorování perseidů nás zima, vítr, další bouřka a déšť zahnaly do chalupy. Ale podvečerní procházku, pivo na žízeň, trochu sportu, nějaké dobroty na gril i několik džbánků vína jsme zvládli. Alfíček z toho byl zcela znaven :)












Po bouřce při západu slunce příroda malovala barvami. A naštěstí se žádné další katastrofy nekonaly...
Jižní Morava má prostě svoje kouzlo a letos bych i ráda na nějaký ten burčákový pochod, tak snad se zadaří. Jaký kousek Jižní Moravy je váš oblíbený?